Chalík Bedřich Ferdinand

narozen: 1611, Frýdek zemřel: 1683, Karviná

katolický duchovní, kronikář Těšínska
Místa působení
Frýdek, Těšín, Olomouc, Praha, Urbanov (okres Jihlava), Bruzovice (okres Frýdek-Místek), Fryštát (dnes městská část Karviné)

Pro nedochované zprávy lze jen usuzovat, že Chalík patrně vychodil farní školu ve Frýdku. Poté odešel studovat latinské gymnázium do Těšína a nakonec filozofii a bohoslovectví do Olomouce a Prahy. Dosáhl titulu mistr filozofie a učitel bohosloví v 1. stupni akademickém (bakalář). Od 1661-1672 působil jako farář v Urbanově. 1672 opustil urbanovskou výnosnou prebendu a odešel na chudou faru do Bruzovic, aby zde údajně bojoval proti herezi. Ačkoliv bylo celé Těšínsko v té době přístupno myšlenkám kacířství, fara v Bruzovicích byla naopak jedna z nejakatoličtějších. Také se nenalezly žádné zprávy o Ch. protireformační činnosti v Bruzovicích i v jeho dalším působišti. Pravděpodobněji jej sem poutala touha po rodném kraji. V Bruzovocích nechal vystavět kostel sv. Stanislava a na vlastní náklady též farní budovu. 1679 je zazanmenán ve vizitační zprávě arciděkanátu opolského jako farář arcipresbyter ve Fryštátě. Zde byl později ustanoven děkanem. Vizitační zpráva líčí B. Chalíka takto: " B. Ch. jest mužem zvláštní a najlepší vzornosti, významné učenosti, v bohosloví velice zběhlý, pilný čtenář knih a o neohebné pracovitosti pro svůj kostel i kostely svého okrsku, nadto skvělý kazatel." Již v Bruzovicích B. Ch. sbíral listinný materiál o svých předchůdcích a důležitých událostech.

Tento materiál pak posloužil jeho nástupci na bruzovické faře O.A. J. Bínkovi k započetí kroniky bruzovské farnosti. Zvláštní pozornost věnoval Ch. popisům kostelů. 1677 (doplněk 1678) popsal inventář bruzovického kostela v samostatně vydaném latinském spise. Později sestavil i čes. inventář k filiálnímu kostelu v Sedlištích.

Za svého působení ve Fryštátě napsal dílo, které popisuje tehdejší stav celého fryštátského děkanství. V tomto spise sebral veškerá vizitační nařízení církevních správ, popsal vybavení kostelů, veškeré nápisy na kostelních zdech, portálech, obrazech, korouhvích, kališích a zvonech. Zaznamenal též v kostelích zpívané koledy, různé rukopisy náboženských spisů, písní a dokumentů farnosti (odvody desatků apod.). Touto prací výrazně přispěl k vykreslení obrazu tehdejšího života na Těšínsku. Ne neprávem je tedy nazýván nejstarším českým kronikářem na Těšínsku.