Přírodní památka Pod horou [ Přírodní památka ]

Přírodní památka Pod horou

Základní údaje:
PP Pod Horou představuje svažitou bělokarpatskou louku obklopenou lesem, na spodním okraji ohraničenou potokem s bohatým břehovým porostem. Nachází se na levém svahu levostranného přítoku Návojenského potoka v nadmořské výšce 510 - 550 m, asi 2 km jihovýchodně od obce Návojná v CHKO Bílé Karpaty. Katastrální území Návojná. Vyhlášeno v r. 1984. Výměra 1,90 ha.

Motiv ochrany:
Důvodem ochrany je, tak jako u dalších chráněných bělokarpatských květnatých luk, zachování druhově pestrého porostu mezofytních extenzívních jednosečných luk s podílem vzácných a ohrožených rostlin, krajinářsky hodnotné území.

Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad je tvořen javorinským souvrstvím magurského flyše s převažujícími pískovci (paleocén až svrchní křída), flyšovými vrstvami svodnického souvrství s vápnitými jílovci a slínovci (paleocén až svrchní křída) a vrstvami kaumberskými s rudohnědými jílovci (svrchní křída). Půdním typem je kambizem typická a pseudoglejová.

Botanika:
Svažitá bělokarpatská louka, obklopená ze tří stran lesem, se zbytky ovocného sadu a rozptýlenou solitérní zelení tvořenou dubem zimním (Quercus petraea) a lípou malolistou (Tilia cordata). Z orchideovitých zde byl zjištěn prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec Fuchsův Sooův (Dactylorhiza fuichsii subsp. sooana), bradáček vejčitý (Listera ovata), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) a hlavinka horská (Traunsteinera globosa), z dalších vzácnějších druhů medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), zvonek klubkatý (Campanula glomerata). Významné rostlinné druhy doprovázela řada zástupců charakteristických pro mezofytní až sušší louky a pastviny této oblasti, jako např. tužebník obecný (Filipendula vulgaris), mochna nátržník (Potentilla erecta), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), jetelovec chlumní (Amoria montana), svízel syřišťový (Galium verum), dětel ladní (Chrysaspis campestris), zvonek broskvoňolistý (Campanula persicifolia), zvonek rozkladitý (Campanula patula), bukvice lékařská (Betonica officinalis), vítod obecný (Polygala vulgaris), silenka nadmutá (Silene vulgaris), kozí brada luční (Tragopogon pratensis) a další.

Zoologie:
Podrobný průzkum nebyl dosud proveden. K charakteristickým druhům květnatých karpatských luk patří především motýli, vyskytuje se zde např. bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), modrásek nejmenší (Cupido minimus), soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola) aj.

Lesnictví:
Lokalita je bezlesí, v okolí se nacházejí především listnaté bukové lesy.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
Koncem 8O. let byla lokalita téměř zničena. Dolní část byla intenzívně pohnojena, horní část nebyla po mnoho let kosena a postupem času se na ní nashromáždila stařina. Původní vegetace byla z velké části potlačena, nepatrné zbytky se udržely jen na okrajích u lesa a pod solitérními stromy. Nahradilo ji druhově chudé společenstvo ovsíkových luk, v nichž převládají kulturní druhy trav - ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), bojínek luční (Phleum pratense), psárka luční (Alopecurus pratensis), srha laločnatá (Dactylis glomerata) a další. Hlavním úkolem v současné době je snaha o obnovu původních lučních společenstev, což je však proces dlouhodobý. V současnosti spočívá hlavní údržba rezervace v pravidelném kosení.


Literatura:
Rezervační kniha, Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz

Typ záznamu: Přírodní památka
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 11.03.2010 v 08:33 hodin
Copyright 1998-2022 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
Penzion U Holubů Nový Jičínv v Novém Jičíněhodnocení